Komentář k vývoji na trzích – březen 2016

Komentář

Velké lednové a únorové výprodeje akcií vystřídal v březnu růst napříč světovými akciovými trhy. Nejvíce se dařilo rizikovějším rozvíjejícím se trhům, ale solidně rostly i vyspělé akciové trhy. Motorem růstu bylo uklidnění sentimentu na čínském akciovém trhu, pokračující růst cen ropy a také další uvolnění měnové politiky v eurozóně.

Evropská centrální banka na svém březnovém zasedání podle očekávání dále snížila úrokové sazby a rozšířila. Základní úrokovou sazbu ECB snížila na 0 % z 0,05 %, zápůjční sazbu na 0,25 % z 0,3 % a depozitní sazbu na -0,4 % z -0,3 %. Zároveň centrální banka zvýšila objem programu kvantitativního uvolňování z 60 na 80 miliard eur měsíčně a rozšířila program o možnost odkupovat také korporátní dluhopisy.

Americký FED reagoval ponecháním sazeb na současných úrovních, nicméně guvernérka Yellenová ve svém proslovu naznačila, že k případnému dalšímu zvýšení úrokových sazeb přistoupí FED nejdříve až v závěru letošního roku.

Uvolněná měnová politika je dobrou zprávou pro firmy (a jejich akcionáře), které by tak měly mít přístup k levným penězům na financování svých investic. Zároveň snížení sazeb v eurozóně a následný propad kurzu eura nahrává evropským exportérům, jejichž výrobky se tak stávají levnějšími.

Škola investora

ECB následuje se zpožděním kroky amerického FEDu a roztáčí kola kvantitativního uvolňování. Pojem „kvantitativní uvolňování“ byl před finanční krizí prakticky neznámý, ale od roku 2009 se hojně používá. Co to tedy to „kvantitativní uvolňování“ vlastně je?

Kvantitativní uvolňování je nástroj centrální banky, který funguje tak, že centrální banka nejprve vytvoří nové peníze z ničeho („natiskne je“), což se v její rozvaze projeví na straně aktiv. Navazujícím krokem kvantitativního uvolňování je odkup dluhopisů nebo jiných cenných papírů z trhu centrální bankou (v rozvaze vyjádřeno na straně pasiv). Centrální banka tak získává z trhu dluhopisy a druhá strana nově „vytištěné“ peníze. Jsou-li centrální bankou takto přímo nakupovány státní dluhopisy a stát použije takto získané peníze ke krytí schodků svého rozpočtu, dochází k monetizaci dluhu, který se projevuje růstem inflace. Státní dluh je pak placen nově vytištěnými penězi. Stát se v takovém případě chová stejně jako kdysi panovník, který začal ředit zlaté mince, aby měl dostatek zdrojů na financování svých výdajů. Najednou bylo mincí v oběhu více, a tak klesala jejich hodnota – rostla inflace.

Pro investory do akcií a dluhopisů je navýšení programu kvantitativního uvolňování dobrá zpráva, na trhu se objevuje hráč – centrální banka, který zkupuje cenné papíry a tím tlačí na růst jejich cen. Navíc je to pro ně dobrá zpráva kvůli tomu, že se v některých případech mohou zbavit málo likvidních cenných papírů a získané peníze použít na další investiční aktivity. Navíc peníze, které takto centrální banka pumpuje do ekonomiky, zlevňují úvěry, a tak firmám klesají nákladové úroky.

Problém je, že v okamžiku, kdy ekonomika začne posilovat, tištění peněz se rychle začne promítat do růstu cen – inflace! A na tom mohou velmi prodělat lidé, kteří neinvestují, ale drží velké množství hotovosti. Velmi zjednodušeně se totiž dá říci, že kvantitativní uvolňování zvýhodňuje velké hráče oproti drobným střádalům. Na kvantitativním uvolňování totiž vydělávají podnikatelé, držitelé akcií a dluhopisů a naopak prodělávají ti, kteří dlouhodobě drží hotovost – typicky střední třída.

Pro naše klienty je současná éra levných peněz velkou výzvou. Na jedné straně mohou získat levné hypotéky (ale měly by si dát pozor na budoucí vyšší inflaci a růst úrokových sazeb) a na druhé straně získají velmi malé zhodnocení na bankovních vkladech. Navíc budoucí vyšší inflace může odčerpat velkou část jejich naspořeného majetku. Proto je dnešní doba ideální příležitostí, kdy začít investovat, zvlášť při současných cenách po propadech z prvních dvou měsíců letošního roku

Zpracováno podle Jana Šimka, SAB servis s.r.o.